Estetická stomatologie

Úpravy předních zubů se provádějí v případě špatného tvaru nebo postavení nebo v případě poškozené skloviny. Lze dostavět chybějící části zubů, lze změnit tvar zubů (např. při postavení špičáku vedle velkého řezáku při chybění malého řezáku lze změnit tvar špičáku na malý řezák), lze esteticky upravit i postavení zubů (např. při postavení zubu více vzadu lze doplnit tvar tak, aby zub byl svojí přední plochou opět v řadě ostatních zubů). V případě mezer mezi zuby lze dostavěním rozšířit zuby tak, aby se mezery odstranily. Poškozená sklovina se překryje vrstvičkou kompozitního materiálu, který esteticky vyrovná barvu přední plochy zubu. Kompozitní materiál je bis-glycidyl-metyl-metakrylová pryskyřice modifikovaná mletým sklem. K těmto výkonům používám kvalitní kompozitní materiály předních světových výrobců. Podmínkou pro použití kompozitních materiálů je zachování dostatečného množství skloviny po okrajích, na niž je možno kompozitní materiál adhezívně upevnit. Pokud skloviny není dostatek je nutno zhotovit nástavbu a umělou korunku.

Dostavby se provádějí v případě, že zubu chybí větší část nebo je oslaben z důvodu úrazu nebo kazivé destrukce. Dostavby je možno provádět z materiálů skloionomerních (to je cement jehož základem je mleté sklo a kyselina polyakrylová) nebo z materiálů kompozitních, eventuelně se používá jejich kombinace. Také pro dostavby je nutné, aby po okrajích byla zachována sklovina (viz výše), jinak se musí zhotovit nástavba. Nástavby používáme i v případě, že zubu chybí celá korunková část. Nástavbou se nahradí chybějící korunková část zubu, je upevněna cementem do kořenového kanálku, přes nástavbu je nutné ještě zhotovit umělou litou nebo keramickou korunku. Nástavby v přední části chrupu se zhotovují litím v laboratoři ze zlata nebo chromkobaltové oceli, protože musí odolávat silám, které působí mimo osu zubu, v zadní části chrupu je můžeme zhotovit v ordinaci: jako základ je použit titanový čep, který se upevní cementem do kořenového kanálku a korunková část se vymodeluje buď z amalgamu nebo ze skloionomerního cementu. Po obroušení a ohlazení je možno ihned provést otisky na korunku.

Keramická korunka nahrazuje chybějící nebo poškozené tvrdé zubní tkáně (sklovinu a dentin) takovým způsobem, aby ji nebylo možno rozeznat od přirozeného zubu. Keramické korunky zhotovujeme na zuby velmi poškozené (viz první a druhý bod) nebo i v případě, že je nutné zub připravit pro ukotvení snímatelné náhrady (viz následující bod). Pro zhotovení keramické korunky se musí zub nebo jeho zbytek obrousit do konického tvaru (=zubní pahýl), ohladit a otisknout. V laboratoři zhotoví technik ze sádry model situace v ústech a na tomto modelu vyrobí keramickou korunku. V ordinaci se korunka upevní zinkoxyfosfátovým cementem na zubní pahýl. V případě zvýšeného namáhání bývá korunka vyztužena uvnitř kovem. Také keramické můstky se zpravidla vyrábí s vnitřní kovovou konstrukcí. Keramickými můstky nahrazujeme chybějící zuby, můstek je přitom upevněn pomocí korunek na zubních pahýlech ohraničujících mezeru. Korunkami nebo můstky je možno dosáhnout prakticky jakéhokoli barevného efektu pro dosažení přirozené barvy náhrady. Pro zhotovení korunek a můstků používáme kvalitní kovy (Orplit, Wiron...) a keramickou hmotu firmy VITA. Samozřejmostí je, že po obroušení zubů nasadíme každému pacientovi provizorní korunky, takže nikdo od nás neodchází s obroušenými zuby.

Pokud v ústech zůstávají příliš velké mezery nebo chybí zadní zuby, eventuelně jsou přítomny pouze ojedinělé zuby, je nutné zhotovit snímatelnou náhradu. Tato náhrada je ukotvena na zbylých zubech pomocí různých spojovacích elementů: jsou to zásuvné spoje, západky, stiskací knoflíky, teleskopické a kónusové korunky, individuální nebo prefabrikované třmeny. Použití těchto prvků umožňuje zhotovit snímatelnou náhradu, která se navenek jeví jako vlastní zuby. Tyto spojovací prvky totiž nejsou na povrchu vidět, zatímco u klasické snímatelné náhrady jsou vidět drátěné nebo lité spony, které ruší výsledný estetický dojem. Zhotovení těchto náhrad je velmi náročné na přesnost práce a individualizaci tvaru a barvy náhrady. Spojovací prvky je nutné na vlastní zuby upevnit pomocí korunek, můstků nebo korunek spojených pro blokování sil, které působí mimo osu zubů. Spojovací prvky jsou s korunkami a můstky sletovány nebo odlity z kovu jako jeden celek.

Immediátní protézy jsou zhotoveny ještě před vytažením zubů, takže pacient není nucen chodit bez zubů po dobu hojení poextrakčních ran. Během doby hojení se zmenšuje čelistní výběžek a tyto protézy je potřeba i opakovaně podkládat, aby dobře seděly. Jejich použití je vhodnější jak z hlediska estetického, tak i proto, že hojení ran pod nimi je nerušené. Po zhojení ran je někdy možno využít immediátní protézu po podložení pryskyřicí jako definitivní, nebo se zhotoví nová definitivní protéza.

Hybridní protéza je protéza, která navenek vypadá jako protéza celková, ale k čelisti je ukotvena pomocí stiskacích knoflíků, které jsou umístěny na jednom až čtyřech zbylých zubních kořenech. Výhodou je dobrá estetika a proti celkové protéze lepší držení. Pro zhotovení všech druhů protéz používáme opět kvalitní kovy (viz výše), pryskyřici klasickou nebo licí, umělé zuby pryskyřičné vícevrstvé nebo zuby keramické.

Další protetické práce lze dohodnout a vysvětlit individuálně. Zde můžete shlédnout ukázku naší práce.